Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Porucha trávení neboli dyspepsie je souhrnné označení souboru trávicích obtíží, které mohou být projevem chorob trávicího systému nebo onemocnění jiných orgánů, ale nejčastěji jsou tzv. funkčního rázu – jejich tělesná příčina není ani zevrubným vyšetřením odhalena. Vyskytnou se v průběhu života u poloviny populace. Zhruba jen čtvrtina lidí s těmito obtížemi vyhledá lékaře. Potíže mohou být vázány na horní nebo dolní část trávicího traktu nebo se mohou kombinovat. Pacienti obvykle popisují břišní nepohodu, pocit předčasné sytosti, plnosti po jídle, nevolnost, nechutenství, říhání, nadýmání, méně často zvracení, nutkavé vyprazdňování stolice, průjmy, zácpy nebo jejich střídání. V mnoha případech lékař doporučí vhodnou léčbu bez nutnosti vyšetření. V případě tzv. horní dyspepsie je nejčastěji doporučován lék na snížení kyselosti žaludku. Odeslání do specializované péče vyžaduje zhruba 10 % pacientů. Při výskytu tzv. alarmujících příznaků je ovšem indikováno neodkladné vyšetření specialistou. Mezi tyto alarmující příznaky patří: nevysvětlený úbytek tělesné hmotnosti (více než 10 %), opakované zvracení, krev ve zvratcích, krev ve stolici, chudokrevnost, porucha polykání, silná bolest břicha, nadbřišku, náhle vzniklé potíže nebo změna charakteru dřívějších dyspeptických obtíží u lidí starších 45 let nebo obtíže u pacienta po operačním zákroku. Viz také porucha, trávení.

Trávenina (lat. chymus) je polotekutá kašovitá hmota, která vzniká působením žaludeční šťávy na potravu v žaludku. Trávenina odchází z žaludku do dvanáctníku (první části tenkého střeva). Viz také trávení.

Trávení je proces přeměny živin na jednodušší látky, které se z tenkého střeva vstřebávají do krve (a krevním řečištěm jsou následně roznášeny do různých tělesných tkání, kde jsou využívány). Trávení probíhá jednak fyzikálními mechanismy (rozkousání, rozmělnění, rozpuštění), jednak chemickým štěpením (katabolismem) jednotlivých živin na jednodušší sloučeniny: polysacharidy, oligosacharidy i disacharidy jsou štěpeny na monosacharidy, proteiny jsou štěpeny na aminokyseliny, tuky (lipidy) jsou štěpeny na mastné kyseliny a glycerol. Proces trávení probíhá v trávicím traktu. Slinné žlázy, játra, žlučník i slinivka břišní se nacházejí mimo trávicí trakt, ale jsou řazeny do trávicího systému, neboť jejich výměšky (sekrety) obsahují trávicí enzymy. Odvozené přídavné jméno je trávicí. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz trávení, trávicí apod.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.

Rekurentní depresivní porucha neboli periodická depresivní porucha je jednou z forem depresivní poruchy. Rekurentní depresivní porucha se vyznačuje výskytem dvou nebo více depresivních epizod. Viz také deprese, porucha.